hvezdarna best (1).jpeg

Ústecká hvězdárna z roku 1929

Naše soukromá hvězdárna v Liboňově 🔭
📍 Liboňov, Ústí nad Labem, gps: 50.729037662, 13.95897262

 V roce 2022 jsme hledali vhodný pozemek pro naší průhlednou bublinu. Pozemek jsme po dlouhém hledání našli ale místo stavby bubliny jsme začali od místních slýchat, že se na pozemku nacházela velice významná hvězdárna. Začali jsme pátrat a našli jsme nejen původní fotografie, ale i původní plány hvězdárny, včetně původního dobového hvězdářského teleskopu. Cíl byl tedy jasný: postavit hvězdárnu zpět do jejího původního stavu v roce otevření (1929) a nabídnout ji vám, veřejnosti k pozorování hvězd, astronomii a vzdělávání. Zde s vámi s radostí sdílíme nějaké ze stovek archivních materiálů, které se nám podařilo získat. 😊

Protože ale byla hvězdárna od roku 1975 opuštěná, asi si umíte představit, co s místem udělali místní bezdomovci. Zachovalo se jen blízké sklepení, které bylo plné nepořádku. Proto jsem na sebe musel nahodit covidový oblek, roušku a jít dovnitř vyklízet. Děkujeme místním, kteří nám s odvozem nepořádku pomohli. Cílem bylo sklepení co nejrychleji dát do stavu, kdy by byl pro veřejnost ve stavu pro návštěvy.

IMG_5147
press to zoom
IMG_5146
press to zoom
IMG_5148
press to zoom
20220312_121131
press to zoom
20220326_123050
press to zoom
d38734ba-7600-4cc2-ae82-19899cf614fd
press to zoom
bordel3
press to zoom
f8132ddc-4036-43c4-88d3-ab1dfc2e4d4a
press to zoom
20220319_132952
press to zoom
1/2

Po vyklizení sklepení jsme vybrali deset z těch stovek archivních materiálů co jsme po dobu pěti měsíců pracovně hledali a materiály zarámovali a nabídli k prohlídce, Aktuálně je sklepení ve stavu k návštěvám a prohlídce těchto materiálů. Uvidíte například původní plány hvězdárny z roku 1929, žádost o stavbu z roku 1929, dopisovou komunikaci mezi studenty a Ústeckým gymnáziem z roku 1949, zajímavé fotografie a další. 

20220319_131854
press to zoom
20220319_131730
press to zoom
20220319_131818
press to zoom
20220319_131837
press to zoom
20220319_131737
press to zoom
20220319_131818
press to zoom
20220319_131723
press to zoom
20220319_131803
press to zoom
20220319_131927
press to zoom
1/2

Ve své době byla tak důležitým místem, že se na ní vozilo hvězdářské vybavení schované v seně, aby ho nikdo nevyfotografoval a vnitřní zařízení, které se používalo v Grónském moři bylo následně přesunuto do zachovalého sklepení, které vám dnes nabízíme k návštěvě. Hezký výlet na víkend zařízen! Sledujte naše snažení postavit hvězdárnu na Facebooku.  Projekt byl podpořen Ústeckým krajem.

Trocha historie, nad kterou jsme strávili půl roku👇


Hvězdárna v Liboňově 1929

V roce 1924 získala Německá universita darem od velkostatkáře Ledeburga
pozemek v Krušných horách nedaleko Telnice.

V únoru roku 1929 byl založen spolek s názvem „Sdružení přátel hvězdárny Německé univerzity v Praze" / Vereinigung von Freunden der Sternwarte der Deutsche Universität in Prag. Cílem spolku bylo umožnit prostřednictvím soukromých prostředků univerzitě prospěšnou vědeckou činnost na univerzitní hvězdárně a její observatoři v Liboňově. 

Na jaře 1929 zakoupil spolek v Liboňově pozemek o ploše 2.800 m2 ve výši 480 m n.m. na jižním svahu Krušných hor. 
V krušnohorské obci Telnice nedaleko Ústí nad Labem tato univerzita téhož roku postavila hvězdárnu (9 m dlouhá a 5 m široká), která byla opatřena všemi tehdy moderními přístroji k pozorování oblohy i počasí. 


Šlo o fortelnou stavbu z pískovce dle návrhu ústeckého stavitele a projektanta Františka Eise z Ústí nad Labem a stavitelem byl pan Richard Wagner z Varvažova, syn Karla Wagnera, který postavil v roce 1913 rozhlednu na Nakléřově. Výhodou observatoře bylo na rozdíl od Prahy čisté ovzduší bez kouře a prachu a absence městského osvětlení. 


Její podélná osa byla orientovaná přesně ve východo-západním směru. Vchod do budovy byl z východu a ústil do malé předsíně o velikosti 1,1 x 2,75 m. Za předsíní byl pokoj s oknem na jih. Obojí bylo kryté plochou střechou. Následuje vlastní pozorovatelna o velikosti 5 x 4 m. Tato část byla krytá půlkruhovou střechou o průměru 5m. Dvě třetiny střechy ležely na rolnách a kolejnicích. Střecha mohla být prostřednictvím mechanického pohonu vysunuta tak, že se vytvořila až 2 m široká mezera. Uprostřed místnosti byla na 1,55 m vysokém zakotveném betonovém sloupu 200 kg těžká mramorová desku, na které spočíval měřící přístroj, zjišťující průchod souhvězdí poledníkem. 


Průměr čočky objektivu byl 6,8 cm a umožňoval 74 násobné zvětšení. Tento měřící přístroj doprovázel již od června 1882 do srpna 1883 rakouskou polární expedici v Grónském moři na ostrov Jan Mayen. Vybavená byla v roce 1931 přístroji přenesenými ze zrušené historické observatoře z Klementina. Zařízení zahrnovalo dalekohled s objektivem o pr. 160 mm, dva termometry, dešťoměr, hydrometr a sněhoměr.


Hvězdárna byla také opatřena dalekohledem s objektivem čočky 16 cm zvětšujícím 300×.  Dalekohled byl využíván především k měření jasnosti hvězd. Jeho výrobcem a i dalších měřících přístrojů byla fa Steinheil z Mnichova. Přibližně 15 m jižně od hlavní budovy na 1,8 m vysoké konstrukci bylo umístěno měření meteorologických údajů - teploty, vlhkosti a teplotního maxima a minima. V areálu bylo také umístěno měření doby slunečního svitu a dešťových případně  sněhových srážek.


V létě 1930 byl 40 m severně vybudován sklípek s vchodem z východu pro měření magnetické deklinace. V létě 1930 přikoupila při západním okraji areálu společnost dalších 1.145 m2 pozemku. (Köhler, 1930, s. 145) 


Za války hvězdárna využívala pro svou vědeckou-výzkumnou práci Německá horní škola v Duchcově k měření magnetického pole Země pro účely důlně-měřických prací v dolech podkrušnohorských revírů.


Škola zakoupila a instalovala chronometr pro přesná stanovení astronomického azimutu dolů a v dubnu 1942 zahájila první deklinační měření. V prosinci následujícího roku byl ve sklepě hvězdárny instalován deklinační variometr vlastní konstrukce a započala zkušební pozorování variability magnetické deklinace se třemi odečty denně. 


První osazenstvo tvořili pozorovatelé Dr. J. Mrazek, Dr. R. Tschilschke a dr. Rudolf Čilška. Asistent J. Mrazek, se po vybudování observatoře přestěhoval do Telnice, pozoroval hlavně proměnné hvězdy a zpracovával pozorování kulminací z let 1910-1917. Mimo to prováděl magnetická a meteorologická měření. V letech 1924-1945 hvězdárnu spravoval.


Hvězdárna tou dobou nutně potřebovala rekonstruovat. Střecha byla prohnilá a hrozila zřícením, chyběla přípojka na elektrickou rozvodnou síť a svítilo se pomocí akumulátorů nabíjených ve vzdálené vesnici. Werner Schaub (12. září 1940 se díky listině, která byla podepsána Hitlerem stal profesorem astronomie) nechal zrestaurovat budovu a zřídit pro hvězdárnu samostatný transformátor vysokého napětí. Dále byl zakoupen fotometr (původně vypůjčený z Askanie),  měřičský stůl, moderní 1-metrový meridiánový dalekohled a nové hodiny od firmy Strasser & Rohde. Z dalších finančních prostředků byla koupena knihovna z pozůstalosti profesora Bauschingera.


Po Tschiltskeho náhlé smrti 10. října 1933 zůstalo jeho místo několik dalších let neobsazeno. Erwin Finlay Freundlich, německý astronom, ředitel Einsteinova institutu, spolupracovník a přítel Alberta Einsteina a profesor astronomie na Karlově univerzitě v Praze po příchodu do Prahy z Istanbulu  (1937)  zastavil magnetická a meteorologická pozorování na Telnické hvězdárně, ale meteorologická pozorování obnovil na žádost Československého státního meteorologického ústavu. 


Pan Mrázek Na Telnické observatoři zůstal až do své smrti v roce 1946.


Za války sloužila hvězdárna i jako meteorologická stanice a doplněk pozorovací stanice na protiležící Milešovce. (Kol. 1944, s. 46) Před 2. svět. válkou byl ředitelem observatoře na Milešovce prof. dr. Leo Wenzel Pollak, přednosta Geofyzikálního ústavu Německé univerzity v Praze. Po obsazení pohraničí v roce 1938 převzal observatoř na Milešovce Říšský úřad pro meteorologickou službu, od července 1944 jako součást vojenské letecké služby. (Štekl 2005, s. 44). Ještě v létě 1945 držel službu a hlásil výsledky denního měření meteorologickému ústavu v Praze Dr. Josef Mrázek, který bydlel s manželkou v Telnici čp. 59. Hvězdárna v Liboňově zanikla koncem roku 1945.


Válka smetla četné hodnoty, morální i hmotné. Traduje se, že v květnu 1945 projel neklidnou hranicí koňský povoz naložený slámou. Pod ní se skrývalo nejcennější zařízení liboňovské hvězdárny. Z chátrající budovy byla později soukromá chata. 
Německá univerzita zanikla spolu s nacistickou říší 5. května 1945. Jako „ústav nepřátelský českému národu“ byla Paragrafem 122/1945 Sb.76 právně zrušena dekretem prezidenta Edvarda Beneše z 18. října 1945 se zpětnou platností k 17. listopadu 1939. Vědecké ústavy, jejich zařízení a veškerý majetek připadly Univerzitě Karlově. Profesor Guth a docent Link odvezli na podzim téhož roku veškeré vybavení německého Astronomického ústavu (přístroje z hvězdárny v Telnici a z větší části zachovanou knihovnu z Lucemburské ulice) do Ondřejova.


Telnickou observatoř převzal podnik Státní lesy. Ten ji začátkem padesátých let pronajal Ústečanu Františkovi Johnovi jako rekreační objekt. Budova byla později využívaná jako chata. 9. července 1951 byla hvězdárna pronajata Josefu Pešavovi z Ústí jako rekreační objekt (AT K2 1951). O rok později žádá o přidělení hvězdárny školský referát v Ústí. V červnu 1953 byl objekt přidělen k rekreačním účelům Jiřímu Auředníkovi a Miloslavu Skálovi. V srpnu o bývalou hvězdárnu žádá Jaroslav Čech. 31. května 1954 byla hvězdárna přidělena n. p. Meva pro účely CO. Již v září 1956 je hvězdárna pronajata Jarmile Kubíčkové ze Střekova. (AT K2 1956) 
Přibližně v letech 1960 - 1969 na hvězdárně pobývala rodina Františka Adama (manželka Zdeňka Adamová, dcera Ivou Vavříková a bratr Aleš Adam) a rodinou Eduarda Taškeho (syn Ota, dcera Jitka, manželka Jana), kteří hvězdárnu používali jako chatu a udržovali ji v naprostém pořádku.


Po jejich opuštění hvězdárny se stavby ujala Trampská osada Raraši, kteří se o hvězdárnu nestarali. Po roce 1970 už další nájemce nechal hvězdárnu zchátrat. V roce 1977 ještě uvažovali ústečtí amatérští hvězdáři o její opravě, ale nezískali ji do nájmu. 
Jen obrys základů uprostřed lesa zůstal na místě budovy, která v sobě zahrnovala observatoř, hvězdárnu a meteorologickou stanici. 
V lednu roku 2022 se svou přítelkyní Viky Yang pozemek hvězdárny zakoupil Vít Musílek, který má v plánu hvězdárnu zrekonstruovat do jejího původního stavu v roce 1929 a nabídnout veřejnosti k pozorování hvězd, výletům, vzdělávání a univerzitám k vědeckým účelům. Strávil tři měsíce hledáním archivních materiálů a podařilo se najít nejen původní plány hvězdárny, ale i dobový hvězdářský teleskop, který se stále nachází na hvězdárně v Ondřejově. 


Ferdinand MADĚRA, Obec Telnice a místní část Liboňov a Varvažov, 2010


Rudolf KÖHLER, Die Sternwarte in Liebsdorf – Tellnitz, Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes, r. 10, č. 4, Ústí nad Labem 1930, s. 145-149


RUCKÝ, Pavel - BUREŠ, Jiří - Mikušek, Eduard, Sondy do dějin horních škol v Duchcově, Duchcov 2019, s. 92-93
SLAVÍK, Václav - KÖRNER, Jaroslav, Na Ústecku byla kdysi hvězdárna…, Orion – občasník AK při ODKP v Ústí nad Labem, r. 1979, č. 2, s. 21-25


http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=10131


DOUBRAVA, Jaroslav - obec Telnice a místní část Liboňov a Varvažov, 2008


Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, DIPLOMOVÁ PRÁCE, Petra Hyklová, Astronomický výzkum na Karlově univerzitě v Praze od roku 1882 do současnosti, Astronomický ústav UK, Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Martin Šolc, CSc.

Máte zájem o návštěvu, či přenocování na pozemku hvězdárny? 

O hvězdárně jste se mohli dočíst na:

denik_edited.png
telnice.png
zo.png
mujrozhlas_edited.jpg
skyhomelogo.png